Vyznání krajce
Vystavuji v Opavě
Napsáno
Ocenění
Galerie

Kniha pro návštěvníky















Jak přišla na svět krajkářka

Když Pán Bůh tvořil krajkářku, musel beze sporu šestý den pracovat přesčas. Tu se zjevil andílek a povídá: „Pane, ale Vám to trvá, než uplácáte tuhle figurku“. A milý Bůh se ptá: „Viděl jsi ta speciální přání na objednávce? Má být snadno udržovatelná, ale ne z plastu; má mít 160 pohyblivých částí; nervy má mít jako ocelové lanko. Má mít taková ramena, na která se dá všechno naložit a umět žít převážně v předklonu. Její trpělivost musí být bezedná a ještě musí mít 6 párů rukou.“



Tu andílek zakroutí hlavou a diví se: „Šest párů rukou, to asi nepůjde!“ „Z těch rukou mě hlava nebolí,“ říká Bůh, „ale ty tři páry očí, které krajkářka musí mít.“ „Ty patří ke standardu modelu?“ ptá se andělíček. Pan Bůh přikyvuje: „Jeden pár, aby odhalil každou špatně položenou nitku. Druhý pár, aby každá hlavička špendlíku byla přesně zapíchnuta kam patří, a ještě dvě oči, aby přesně rozeznaly tu pravou barvu.“



Ó Pane!“ říká andílek a tahá ho tiše za rukáv, „běžte spát a pokračujte zítra !“ „To nemohu,“ říká Stvořitel, „jsem dalek toho, abych stvořil něco, co by se jen jakž takž podobalo požadavkům. Jsem odhodlán ji stvořit tak, aby i s třiceti páry paliček hbitě křížila a obtáčela, aby i z barevné předlohy upaličkovala bílé krajky a aby i u šestipárové vazby správně překřížila.



Andělíček pomalu obchází model krajkářky. „Příliš jemná.“ „Ale houževnatá!“ řekne Bůh energicky. „Ty vůbec netušíš, co krajkářka dokáže všechno udělat a vydržet!“ „Umí myslet??“ „Nejen myslet, ale dokonce návrhy vytvořit a nakreslit,“ říká Bůh „a také rafinovaně klamat!“ Následně se andílek předkloní a prstíkem přejede tvář modýlku. „Tady je nějaký hrbolek.“ říká. „Říkal jsem Vám, zkoušíte toho do modelu až moc napěchovat.“ „To není žádný hrbolek. To je slza.“ „A k čemu je?? „Ta skane radostí z podařeného díla a taky ze zklamání, když se něco nepovede.“ „Vy jste génius!“ žasne andílek.



Tu se Pán Bůh rozzáří: „Ta slza“ řekne „ to je přetlaková pojistka.“

Z textu H. Wenke přeložila K. Klusoňová











Autorka
Začátky
Báseň
Stvořitel
Babí léto
Můj přítel













Převzato s blogu Danica s datem 16.02.2007 14:36 - *Moudrá slova*

O ženě

Než Pán Bůh vytvořil ženu, pracoval už šestý den přesčas. Anděl se zjevil a řekl: "Proč se tou jednou bytostí zabýváš tak dlouho?" A Pán Bůh odpověděl: "Viděl jsi její specifický popis? Musí být kompletně omyvatelná, ale ne plastická, musí mít 200 pohyblivých částí, všechny nahraditelné, musí fungovat na černé kávě a zbytcích, musí mít lano, které udrží najednou dvě děti a které zmizí, když ty se pak postaví na vlastní nohy. Musí mít polibek, co vyléčí cokoliv od odřeného kolena ke zlomenému srdci a musí mít 6 párů rukou." Anděl byl ohromený tímto požadavkem.

Pán Bůh zareagoval: "Víš, ty ruce to není problém. Problém jsou tři páry očí, co matky musí mít. Jedním párem oči musí vidět skrz zavřené dveře a bude se ptát dětí, co dělají i přesto, že to bude vědět. Další pár vzadu na hlavě, aby věděla, co potřebuje vědět, přestože si nikdo nebude myslet, že to dokáže. No a třetí pár bude vpředu na hlavě. Ty jsou na dívání se na plačící dítě, a těmi bude vyjadřovat, že mu rozumí a miluje ho i bez vyslovení byť jen jediného slova." Anděl se pokoušel zastavit Pána Boha: "Je to příliš práce na jeden den, počkej aspoň do zítřka, pak to dokončíš!" "Ale to nemůžu!" zaprotestoval Pán Bůh, "jsem tak blízko k dokončení tohoto stvoření. Je tak blízké mému srdci. Ona už uzdravuje sama sebe, když je nemocná, a dokáže živit rodinu!" Anděl přistoupil blíž a dotkl se ženy: "Ale ty jsi ji udělal tak měkkou, Pane." "Je měkká," souhlasil Pán Bůh, "ale taktéž jsem ji vytvořil tvrdou a neochvějnou. Ty nemáš ponětí, v čem musí vytrvat, nebo co úspěšně dokončit." "Bude schopná myslet?" zeptal se Anděl. Pán Bůh odpověděl: "Nejenže bude schopná myslet, ale bude schopná i zdůvodňovat a vyjednávat."

Anděl si potom něčeho všiml, natáhl se a dotkl se tváře ženy. "Aj, vypadá to, že tenhle model ti promoká. Říkal jsem ti, že jsi do ní zkoušel vložit příliš mnoho." "To není promokání!" namítl Pán Bůh, " to je slza." "Na co je slza?" zeptal se Anděl. Pán Bůh odpověděl: "Slza je její způsob pro vyjadřování radosti, smutku, její bolesti, jejího rozčarování, její samoty, jejího žalu i hrdosti." Anděl byl ohromený. "Ty jsi génius, Pane. Myslel jsi na všechno."

"Ženy mají sílu, co okouzlí muže. Nosí děti, nosí utrpení. Nosí povinnosti, ale přitom drží pohromadě štěstí, lásku a radost. Usmívají se, když chtějí křičet. Zpívají, když chtějí plakat. Pláčí, když jsou šťastné a smějí se, když jsou nervózní. Perou se za všechno, čemu věří. Postaví se proti nepravosti. Neberou "Ne" jako odpověď, když věří v lepší řešení. Nepotřebují nové boty, aby je mohly mít jejich děti. Jdou k lékaři s ustaranou přítelkyní. Milují nepodmínečně. Pláčí, když jejich děti excelují a radují se, když jsou jejich přátelé oceněni. Jejich srdce se lámou, když zemře přítel. Trápí se při ztrátě člena rodiny, ale stále jsou silné. I když si myslí, že už jim žádná síla nezůstala. Vědí, že pohlazení a polibek vyléčí zlomené srdce.

Ženy jsou různých velikostí, barvy a tvarů. Budou řídit, létat, chodit, běhat. Srdce ženy je to, co způsobuje, že se svět otáčí. Ženy dělí od mužů mnohem víc než jen porod - nosí radost a naději. Nabízí soucit a ideály. Ženy mají vždycky co říct a co darovat."


Převzato s blogu Danica s datem 15.02.2007 14:36 - *Moudrá slova*

Proč ženy pláčí
Malý chlapec se ptá mámy: "Proč pláčeš?" "Protože jsem žena," odpověděla mu. "Nerozumím," pověděl syn. Jeho máma ho jen objala a řekla: "A nikdy ani neporozumíš." Za nedlouho se chlapec zeptal svého otce: "Proč se mi zdá, že máma pláče bez důvodu?" "Všecky ženy pláčou bez důvodu," bylo jediné, co mohl otec odpovědět.
Malý chlapec vyrostl a stal se mužem, avšak stále nerozuměl, proč ženy pláčí. Nakonec volal Boha a když se dovolal, zeptal se: "Bože, proč se ženy rozpláčou tak lehce??" Bůh odpověděl: "Když jsem tvořil ženu, musela být výjimečná. Udělal jsem jí plece dost silné na to, aby unesla váhu světa, ale natolik jemné, aby poskytovala pohodlí. Dal jsem jí vnitřní sílu, aby vydržela porod dítěte a odmítnutí, které jednou velmi okusí od svých dětí. Dal jsem jí tvrdost, která jí pomůže stále pokračovat, když se všichni ostatní vzdávají, a starat se o svoji rodinu navzdory chorobám a únavě bez stěžování. Dal jsem jí cit, milovat svoje děti za všech okolností, dokonce i tehdy, kdy ji její dítě hluboce ranilo. Dal jsem jí sílu přijmout svého manžela navzdory jeho chybám a zformoval jsem ji z jeho žebra, aby chránila jeho srdce. Dal jsem jí moudrost, aby věděla, že dobrý manžel nikdy neraní svoji ženu, ale někdy zkouší její sílu a rozhodnost stát vedle něho bez výhrad. A nakonec jsem jí dal slzu, kterou uroní, která je výlučně její, aby ji použila kdykoliv je to potřeba. Vidíš: Krása ženy není v šatech, které nosí, v postavě, kterou má, ani ve způsobu, jakým si češe vlasy. Krása ženy musí být v jejích očích, protože ty jsou bránou k jejímu srdci, místu, kde sídlí láska.

Zpět na Galerii